Teprve nedávno se tak rozeběhly diskuse nad úkoly vyplývajícími z nové koncepce krajského zdravotnictví. „Máme jedenáct zásadních bodů, které je třeba zavést do systému. Týkají se jak investic a provozu, tak zajištění personálií, což jsou tři nejpodstatnější věci. Nezapomínáme však ani na problematiku počtu lůžek a spolupráce nemocnic,“ říká v rozhovoru pro MF DNES radní Zdeněk Fink (HDK, Spojenci pro Královéhradecký kraj).

Jak hodnotíte koncepci krajského zdravotnictví, kterou vypracoval exministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09)?

On je takový otec shrnovatel. Měl na ní velký podíl, naprosto neoddiskutovatelný. Ukázalo se, že je to člověk s obrovskými zkušenostmi z praxe, z ředitelování i z ministerstva a jeho kontakty, díky nimž získal podklady pro analytickou část, jsou nezastupitelné. Myslím, že v tomto ohledu je koncepce použitelná i pro ostatní kraje, protože shrnuje srovnání regionů v Čechách, republiky s ostatními zeměmi, je v ní obrovské množství dat.

Často jsme slyšeli, že dokument přichází pozdě. Vyplatilo se čekání?

Určitě. Kdyby se to urychlilo a ošidilo, už by to nebyla tato koncepce. Opravdu je to dost práce a je dobře, že máme všechna data.

Máte teď v rukou popis stavu celého zdravotnictví v kraji, překvapilo vás něco?

Neřekl bych, že mě překvapilo, ale vyzdvihl bych, v čem se lišíme. U nás máme na počet obyvatel více lékařů než západní země. To znamená, že je asi máme špatně distribuované do oborů. Lékařů je tedy u nás dost, ale přesto reálně někde na konkrétních postech chybí. To je ale celorepublikové.

Pojďme se podívat nejprve do soukromé sféry, v kraji chybí psychiatři, zubaři, pediatři a do potíží se řítí praktici.

Větší problém než u lékařů je u zdravotních sester. Dnes máme velmi malý počet sester na tisíc obyvatel. Chybí hlavně v nemocnicích, ale časem mohou chybět i v ambulancích. Co se týká lékařů, máme málo psychiatrů, máme povinnost doplnit i psychiatrická lůžka. To je věc jednoznačná s ohledem na tendenci přesunout psychiatrickou péči převážně do ambulantních a terénních služeb. Stomatologů není málo na počet obyvatel, ale chybí v malých městečkách a obcích, kde dříve byli. To je problém. Podobně praktičtí lékaři pro děti, ti stárnou. Ale to je zas problém vzdělávání lékařů.

Má kraj ambici to změnit?

Kraj vypisuje stipendia, na něž dává poměrně dost peněz. Mladí lékaři hledají místo, kde se dobře žije, kde je dobrá nemocnice a kde se jim dostane dobrého postgraduálního vzdělání. Tudy asi vede cesta.

Nedostatek stomatologů je třeba v Lázních Bělohradě nebo v Dobrušce, pediatři chybí hlavně na Broumovsku, tam mladí dobrý postgraduál a zázemí nemocnice získají těžko.

To ne, ale síť zdravotnických zařízení je ze zákona úkolem zdravotních pojišťoven. Ty mají svoje čísla a řeknou vám, že dojet 20 kilometrů ke stomatologovi není problém. Pro mě jako pro pacienta to problém je. Zubaři se samozřejmě stahují do větších obcí, kde je pro ně movitější klientela, a nechtějí být v malých obcích, kde je obyčejnější práce.

Města už připravila zajímavé pobídky – byt, ordinaci za hubičku, nebo i auto, ale efekt to nemělo. Třeba v Solnici pomohla až spolupráce s automobilkou.

I to je cesta. Zdravotní pojišťovna by měla říct: Přátelé, v Hradci Králové vás je dost, další smluvní vztah bude třeba v Broumově nebo v Dobrušce.

Neuvažuje kraj o zřízení nějaké vlastní sítě lékařů v odlehlejších lokalitách, tak jak se o to jednu dobu snažil u krajské lékárny?

Pokud by byl skutečně těžký úbytek ambulantních specialistů, praktických lékařů pro děti a dorost a praktiků pro dospělé, tak bychom se asi museli vrátit k tomu, co bylo dřív, tedy že by nemocnice měly svoje ambulance, kde by péči obstarávaly. Všechny oblastní nemocnice jsou ve svých okresech dobře dostupné. Ale je to otázka budoucnosti.

Když jsme u nemocnic, podle krajské koncepce si nebudeme moci personálně ani finančně dovolit stávající stav. Už váš předchůdce Aleš Cabicar (TOP 09) přiznával, že po dokončení analýzy musí přijít reorganizace nemocnic.
Jdete touto cestou?

Máme pravidelné schůzky s řediteli, kde řešíme, jak by se měla v nemocnicích optimalizovat práce, jak by si mohli rozdělit některé výkony, u kterých není třeba, aby byly v každé nemocnici, jak dělat péči, která bude pro lidi dobrá a pro nemocnici ekonomicky výhodná.

Vyjde z diskusí nějaká strategie, která půjde do orgánů kraje?

Myslím, že nepotřebujeme psát strategii, musíme to prostě dělat. Chceme dosáhnout toho, aby v maximální míře byla zdravotní péče v našem kraji hrazena zdravotními pojišťovnami.

Máte už plán jak upravit, zredukovat či přesunout ta oddělení?

Ne, to je věc diskuse. Teď skončil covid a možná zase přijde.

Často se hovoří o specializaci nemocnic, už se tato struktura rýsuje?

To se musí vytvořit, já jsem tady od prosince. Jde o to, aby byla každá nemocnice něčím specifická a pro něco vyhledávaná.

Máme za sebou část modernizace nemocnice v Náchodě, druhá se připravuje, v běhu je projekt v Trutnově, Jičíně, připravuje se Rychnov i Dvůr Králové. Je to finální model nemocnic, nebo se pak objeví další velké investice?

Pokud se to, co je nastaveno, naplní, myslím, velké investiční akce mohou být na mnoho let ukončeny. Když se dostaví jičínský pavilon A a přestěhuje se interna do nového pavilonu v Náchodě, tak se jim tam velmi uleví. Pokud se podaří získat peníze na pavilon v rychnovské nemocnici, tak by spolu s operačními sály ve Dvoře mohlo být hotovo.

Nemělo být zmíněné vyprofilování krajských nemocnic hotové dříve, aby nebudovaly něco, co se třeba nevyužije?

Stát se rozhodl, že oblastní nemocnice by měly sloužit v rozsahu nějakých desítek tisíc obyvatel. Ale jak to chcete udělat, když lékaři mají určité požadavky na život v obcích? Můžete vybudovat oddělení a myslet si, že tam bude špičková péče v oboru, ale pak neseženete lékaře. Proto se musíte přizpůsobit spíš tam, kde už ty věci běží, kde se mladí lékaři mají čemu naučit. Pak se to může vypracovat v oddělení, které bude vyhledávané. Těžko půjdete direktivní cestou, kdy se o struktuře rozhodne někde u stolu.

Změny struktury nemocnic mají uspořit personál i provozní náklady. Máte nějaký odhad, o kolik?

To nemůžete odhadovat. Jsme v době covidové a musíme udržovat i trochu vyšší kapacitu nemocnic, než by byla potřebná pro běžnou akutní péči. Otázka, jak se to bude řešit, je ještě na stole.

Za nedostatek personálu může i složitý proces vzdělávání mediků. Už jste se s hradeckou fakultní nemocnicí dohodli na společném modelu vzdělávání absolventů?

První tři roky atestace se většinou plní kmen, který se může splnit v našich nemocnicích. Aby se lékař mohl učit nadstavbovou část, musí odejít do specializované nemocnice. U nás v regionu do fakultní. Problém je, že i ona má dnes málo lékařů, takže se nám může stát, že lékař ze stáže tam nakonec zůstane. To je jeho rozhodnutí, protože tam může cítit lepší podmínky pro práci. To je problém, který chceme průběžně s fakultní nemocnicí řešit. Chceme, aby i jejich lékaři v základní části kmene praktikovali třeba v našich nemocnicích, protože se tam dřív dostanou k operačním výkonům a k léčbě, jež na vyšším pracovišti třeba nemohou absolvovat. Dohody už vznikají, trochu problém je, že když je tam člověk na stáží, platíme ho my, platíme i té nemocnici za stáž – a třeba tam nakonec zůstane.

Proto jste říkali, že byste to měli projednat.

Už jednáme na odboru vzdělávání, jak nastavit pravidla, aby k těmto pro nás nevýhodným situacím nedocházelo, ale s takovou odezvou, jakou bychom si představovali, se nesetkáváme.

Proč by vám fakultní nemocnice měla jít naproti?

Pokud by se nadále takhle chovala, může se jí stát, že jí bude chybět periferní péče. Ona potřebuje, aby tady byly oblastní nemocnice, které dělají běžnou akutní lůžkovou péči a běžnou operativu. Ono se jim to tam všechno nevejde. Je to v jejich zájmu, aby byla síť pokrytá dobře a oni se mohli věnovat specializované centrové péči.

Považujete svůj vstup do krajské koalice za politický comeback?

Ne, já jsem nebyl na jediném plakátu, i když mě tam zvolili. Já to ani nijak nesledoval. Ambice na nějaký comeback jsem neměl. Pan hejtman mi nabídl, abych se té role ujal, tak jsem se poradil doma a řekl, že to ještě zkusím.